DIVADLO BOŽENY NĚMCOVÉ

MKS - Městské kulturní středisko Františkovy Lázně

Czech English German

Půlstoletí 1991 – 1995

Na konci tohoto pětiletí bude souboru padesát let a ve městě asi nebude podobné sdružení s tak pravidelnou činností. Došlo k těmto významným událostem:

  1. Dne 14. listopadu 1992 vystoupil s námi před vyprodaným hledištěm v roli Napoleona v Hubačově Generálce Petr Haničinec, přední člen pražského Divadla na Vinohradech. Byl to dodnes vzpomínaný sváteční večer. Samotný fakt, že s hostováním souhlasil, ale i jeho vyjádření v kronice, jsou poctou. „Milí přátelé, bylo dobře mezi vámi. Takové partnerství a kolegialitu si profesionálové mohou jen přát i na svých jevištích. Děkuji – váš Petr Haničinec."
  2. Zrodily se tři nové inscenace, každá něčím neobvyklá. Nejprve po delší době opět hra s vážným námětem, od Alejandra Casony Stromy umírají vstoje. Jímavá inscenace s paní Libuší Kopkáňovou v hlavní roli. A v následujícím roce velmi úspěšná hra, hojně navštěvovaná, pětatřicetkrát hraná klasická veselohra Jevana Brandona-Thomase Charleyova teta. Představení oživily písničky V. Valenty a J. Hromádky a nebýt problémů s přeobsazováním rolí, mohlo se hrát déle než šest let.
  3. Do třetice sem spadá premiéra Podivného odpoledne Dr. Zvonka Burkeho od významného současného dramatika a režiséra Ladislava Smočka. Inspirativní, mírně absurdní dílo moderní dramatiky, proslavené Vladimírem Pucholtem a Boleslavem Polívkou, přineslo mimořádné příležitosti hlavně pro alternující Jana Svobodu a Zdeňka Okleštky v hlavní roli. Na náročnější hru nemáme návaly diváků, leč krásné pocity při ztvárňování mistrně napsaných rolí nám nedovolily hru ještě stáhnout z repertoáru – hrajeme ji již jedenáctou sezónu.
  4. V dubnu 1995 vystoupil soubor spolu s kapelou americké armády na slavnostním večeru k padesátému výročí osvobození Františkových Lázní Američany.
  5. S naší inscenací Charleyovy tety jsme byli pozváni do Žižkovského divadla v Praze. Představení se uskutečnilo v listopadu 1995, mělo dobrý ohlas jistě též zásluhou ducha Járy Cimrmana, jehož soubor v divadle hraje. Po představení jsme poseděli s několika příznivci, kteří znali naši činnost z návštěv Františkových Lázní.

Jiří CINGROŠ